Seznam dokladů potřebných k převodu nemovitosti

nahoru
|
|
- nabývací listina (např. kupní smlouvy, rozhodnutí o dědictví,
darovací smlouva, dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku,
kolaudační rozhodnutí, atd.)
- aktuální výpis z katastru nemovitostí (zajistí naše kancelář)
- snímek katastrální mapy (zajistí naše kancelář)
- znalecký posudek (dle dohody zajistí naše kancelář)
- výpis z obchodního rejstříku u právnických osob
- projektová
dokumentace a další
|
- nájemní smlouva ( příp. dohoda o předání a převzetí družstevního
bytu do osobního užívání nebo dohoda o převodu členských práv
a povinností)
- aktuální rozpis nájmu
|
Daň z převodu nemovitostí - 3% (platné od 1.1.2004)
nahoru
S účinností od 1.1.2004 dochází novelou zákona č. 357/1992 Sb., o
dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů, k zásadní změně jak v podání přiznání k dani z
převodu nemovitostí, tak především v placení této daně.
Přiznání k dani z převodu nemovitostí podávají fyzické a právnické
osoby, které úplatně převádějí vlastnictví k nemovitostem, vyměňují
nemovitosti nebo na ně přechází vlastnictví k nemovitostem při výkonu
rozhodnutí, vyvlastnění, konkurzu, vyrovnání, či vydržení nebo ve
veřejné dražbě dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a
fyzické osoby nebo právnické osoby oprávněné z věcného břemene nebo
jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitostí darováním.
Za nemovitosti jsou pro účely této daně považovány věci nemovité,
byty a nebytové prostory. Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví
k nemovitostem ze společného jmění manželů nebo do společného jmění
manželů, podává každý z manželů samostatně daňové přiznání. V případě
podílových spoluvlastníků podává daňové přiznání každý spoluvlastník
samostatně.
Dle nové právní úpravy je poplatník povinen podat daňové přiznání
k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce
následujícího po měsíci, v němž
- byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí,
tj. návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, ke kterému
se váží právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí,
byl podán katastrálnímu úřadu dnem 1.1.2004 a násl.,
- nabyla účinnosti smlouva o úplatném
převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru
nemovitostí
Katastrální úřad v případě povolení vkladu
práva vyznačí na smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitosti doložku,
kde se mimo jiné uvádí "Vklad
práva zapsán v katastru nemovitostí dne ….". Od tohoto data
běží lhůta pro podání daňového přiznání.
Povinnou přílohou daňového přiznání je kopie smlouvy, kterou
se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti a znalecký
posudek o ceně zjištěné dle oceňovacího předpisu platné ke dni nabytí
nemovitosti novým vlastníkem, tj. ke dni právních účinků vkladu práva
do katastru nemovitostí, jde-li o úplatný převod nemovitosti
evidovaných v katastru nemovitostí na základě smlouvy
nebo ke dni účinnosti smlouvy o úplatném převodu nemovitosti,
která není evidována v katastru nemovitostí.
V případech úplatných převodů nebo přechodů vlastnictví k nemovitostem
uskutečněných v době po 1.1.2004 je daňový subjekt povinen
v daňovém přiznání si daň z převodu nemovitostí sám vypočítat
a ve lhůtě pro podání daňového přiznání daň zaplatit
Sazba daně z převodu nemovitostí z úplatných převodů či přechodů
vlastnických práv uskutečněných po 1.1.2004 činí 3 % ze základu
daně (min. 50,-Kč). Daň se vyčísluje z vyšší částky, kdy je porovnána
hodnota ve znaleckém posudku a kupní smlouvě.
Nepodá-li poplatník
daňové přiznání a současně nezaplatí daň nebo tak učiní opožděně,
tj. po lhůtě k podání daňového přiznání, vystavuje se sankci
v podobě penále na dani z převodu nemovitostí popř. možnosti
zvýšení daně až o 10%.
Předmětem daně z příjmů jsou příjmy z prodeje nebo pronájmu majetku.
Poplatníkem daně z příjmu je ten, kdo příjem obdrží.
Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy z prodeje rodinného domu,
bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického
podílu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let
bezprostředně před prodejem. Dále jsou osvobozeny příjmy z prodeje
majetku uvedeného v předchozí větě v případě, že prodávající zde nemá
bydliště, nemovitostí a nebytových prostor přesáhne-li doba mezi nabytím
a prodejem dobu 5 let. V případě, ze jde o prodej nemovitostí,
bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který
byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba
pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví
zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným
děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Tyto lhůty se vztahují
na majetek, který nebyl zahrnut v obchodním majetku prodávajícího.
Příjmy z prodeje, na které se nevztahuje osvobození uvádíme do daňového
přiznání a stávají se součástí všech příjmů, které prodávající dosáhl
v daném roce. Daňovou povinnost si prodávající vyčísluje v daňovém
přiznání sám. Při vyčíslení daně se příjmy snižují o výdaje vynaložené
v souvislosti s prodejem (např. nabývací cena nemovitosti, výdaje
spojené s prodejem - znalecké posudky, platby notáři, provize
realitní kanceláře, zaplacená daň z převodu nemovitostí, atd.). Rozdíl
příjmů a výdajů vstupuje do celkového základu daně z příjmů.
Daňové přiznání k dani z příjmů se podává k 31.3. následujícího roku,
ve kterém byly příjmy podléhající dani dosaženy. Pokud poplatník využije
zákonné možnosti odložit termín pro podání přiznání a platby daně prostřednictvím
plné moci daňového poradce prodlužuje se termín do 30.6. K těmto termínům
je daňová povinnost také splatná.
Dani z příjmu podléhají také příjmy z pronájmu Zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) stanoví
v § 9 pro poplatníky - fyzické osoby, že příjmy z pronájmu jsou:
- příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich
částí), příjmy z pronájmu nebytových prostor
- příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu,
který se posuzuje jako ost. příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona.
Jedná-li se o příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění
manželů zdaňují se jen u jednoho z nich, a to i v případě, že
plynou z více druhů pronajatých nemovitostí nebo věcí movitých, a to
i rozdílného charakteru (např. automobil, dům, chata, byt, garáž, pozemek
aj.). Tyto příjmy je třeba uvést do daňového přiznání jednoho z manželů.
Bude-li se však jednat o pronájem majetku, např. domu zahrnutého v
obchodním majetku jednoho z manželů, jedná se již o příjmy podle §
7 u toho z manželů, který má předmětný majetek zahrnut ve svém obchodním
majetku.
Základem daně podle § 9 zákona jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené
na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud je to pro poplatníky výhodné,
mohou uplatnit výdaje paušální částkou ve výši 20 % z dosažených příjmů.
Daň z nemovitostí
nahoru
Nemovitostmi se rozumějí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.
Daňovou povinnost má podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů (dále je "zákon") každá fyzická
a právnická osoba, která je vlastníkem nemovitosti nacházející se na
území České republiky bez ohledu na její bydliště a sídlo. Poplatníkem
daně je též právnická osoba, která má právo hospodaření nebo trvalého
užívání k pozemkům ve vlastnictví státu a ke stavbě. U pronajatých
nemovitostí spravovaných Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou
státních hmotných rezerv nebo převedených na Fond národního majetku
je poplatníkem daně nájemce.
Nájemce je též poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky,
jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly
sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími. Uživatel
je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo
u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků
jako náhradních za původní pozemky sloučené. Nájemce pozemku, není-li
sám poplatníkem, za daň ručí. Má-li k nemovitosti vlastnické právo
nebo právo hospodaření více subjektů, nebo je-li k nemovitosti
zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinny platit
daň společně a nerozdílně. Bude podáno jedno daňové přiznání jedním
ze subjektů za celou nemovitost. Neučiní-li tak, ke splnění daňové
povinnosti může být finančním úřadem vyzván kterýkoliv z nich.
Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo
jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich
společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného
zástupce. Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem
daně z nemovitosti proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila
vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu
téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo
tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci
daně nejpozději do 31. 1. Následujícího zdaňovacího období.
Daň z nemovitostí je poplatník povinen v daňovém přiznání si sám
vypočítat, uplatnit případě osvobození, odpočty a vyčíslit jejich výši
a výši daně uvedenou v daňovém přiznání zaplatit. Nebude k tomu vyzýván
finančním úřadem. Pro vyplnění údajů v daňovém přiznání poplatník použije
všech dostupných dokumentů, které obsahují údaje o jeho dani podléhajících
nemovitostech (např. výpis z katastru nemovitostí, stavební povolení,
doklady o dědictví a darování, kupní smlouvy, údaje z účetní evidence).
Nacházejí-li se nemovitosti poplatníka dani podléhající v územních
obvodech několika finančních úřadů, podá takový počet daňových přiznání,
který odpovídá počtu příslušných finančních úřadů, a to jedno daňové
přiznání za všechny nemovitosti v územním obvodu finančního úřadu.
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně
do 31. ledna zdaňovacího období, a to podle stavu k 1. lednu zdaňovacího
období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém
z předchozích zdaňovacích obdobích. Dojde-li však ve srovnání s předchozím
zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně
včetně změny v osobě poplatníka (tj. zejména změně výměry nebo ceny
nemovitosti nebo uplynutí lhůty osvobození, změně druhu pozemku, změně
v užívání stavby nebo nástavby dalších nadzemních podlaží), je poplatník
povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat: v těchto případech
lze daň přiznat rovnocenně buď podáním daňového přiznání nebo podáním
dílčího daňového přiznání. Dojde-li pouze ke změně průměrné ceny půdy
přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím nebo ke změně
koeficientu stanoveného obcí, poplatník není povinen podat správci
daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny.
Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích
a do 31. ledna běžného zdaňovacího nebylo podáno daňové přiznání nebo
dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího
období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou
průměrné ceny nebo koeficientu. Ke změnám skutečností rozhodných pro
daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se
nepřihlíží. Změnu ostatních údajů je poplatník povinen oznámit finančnímu
úřadu do 30-ti dnů ode dne, kdy nastaly (tj. především změnu některých
údajů o poplatníkovi, zastupování, parcelních čísel, názvu a kódu KÚ,
změnu právního vztahu k nemovitostem atd.).
Před uplynutím lhůty k podání přiznání může poplatník podat ještě
opravné přiznání, které se použije pro vyměřovací řízení a k přiznání
předchozímu se nepřihlíží. Zjistí-li poplatník, že jeho daňová povinnost
má být vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost podle stavu k
1. lednu zdaňovacího období, tj. vyšší, než jak daň naposled stanovil
pravomocně správce daně, je povinen předložit do konce měsíce následujícího
po tomto zjištění dodatečné přiznání. Dodatečné přiznání na nižší daňovou
povinnost, než je poslední známá. Lze podat pouze za podmínek daných
zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů. Dodatečná a opravná daňová přiznání se podávají na tiskopisech,
které musí být v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. Nebylo-li
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno včas, může správce
daně vyměřenou daň zvýšit.
- u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov
ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do
30. listopadu běžného zdaňovacího období
- u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to
nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu
běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí
částku 1.000,-Kč je pro všechny poplatníky splatná najednou, a to
nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému
datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.
Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitosti
nacházejících se v územním obvodu jednoho správce méně než 30,-Kč
daň se neplatí, avšak povinnost podat přiznání k dani trvá.
Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději
v den její splatnosti. Penále se počítá za každý den prodlení počínaje
dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně
Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2001 jsou předmětem daně
ze staveb rovněž byty včetně podílu na společných částech stavby, které
jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo nebytové prostory včetně
podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru
nemovitostí, přičemž stavby, v nichž se tyto byty nebo samostatné nebytové
prostory nacházejí, nejsou předmětem daně. Daňové přiznání se v Těchto
případech doplní "Vložkou do přiznání k dani z nemovitostí",
při jejímž vyplnění se postupuje podle tiskopisu "Pokyny k vyplnění
vložky do přiznání k daní z nemovitosti".

nahoru